O Telči
První písemná zmínka o městě Telč pochází z roku 1315. Významný datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich z Hradce z rodu Vítkovců.
Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou a v neposlední řadě i to, že i nová výstavba 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.
Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry.
Ve 13.století se začala v českých zemích rozvíjet síť měst, která buď vznikala z některých starších center nebo naopak byla zakládána plánovitě na dosud nezastavěné ploše. Tehdy dochází také ke vzniku tzv. Starého města, jež postupně splynulo s původním zeměpanským dvorcem a kostelíkem .
Roku 1339 získal Telč Oldřich z Hradce, jehož jméno je spojováno se založením Nové Telče, ale zakládací listina se bohužel nezachovala. Oldřich z Hradce patřil k přednímu panskému rodu Vítkovců, jež byli usazeni v jižních Čechách. Postupně páni z Hradce usilovali o zvětšení telčského panství
Zakladatelé udělovali městům práva, bez nichž by nemohla plnit své funkce. Bylo to právo soudní a hrdelní, avšak neméně důležité bylo pro středověké město právo pořádat trhy. Centrem Telče- původně trhové osady- se proto stalo tržiště s úzkými domy sahajícími mnohdy až k tehdejším městským hradbám. Týdenní trhy měly význam pouze pro nejbližší okolí, avšak na výroční trhy se sjížděli obchodníci z větší vzdálenosti, někdy i z ciziny. S trhovým právem souvisela i další práva: mílové/výsada trhu v okruhu jedné míle/ , várečné/prodej uvařeného piva/ a právo prodeje soli.
Důležitým obdobím pro vznik dnešní Telče byl požár v roce 1530, který zničil celou jednu stranu náměstí spolu s radnicí a následně období vlády Zachariáše z Hradce. Tento šlechtic, který byl nejen vynikajícím politikem a hospodářem, přestavěl gotický středověký hrad v renezanční zámek plně charakterizující svou dobu. Také městu plynuly v době jeho vlády nejrůznější výhody. Počínaje přestavbou měšťanských domů za pomocí italských řemeslníků, přes budování městského vodovodu nebo špitálu až po nový způsob hospodaření.
Roku 1604 přechází panství do vlastnictví Slavatů z Chlumce. Nejvýrazněji se do místní historie zapsala manželka Jáchyma Oldřicha Slavaty, která povolala do města jezuity a dala pro ně proti zámku postavit kolej a kostel Jména Ježíš. Jezuité zde zůstávají až do roku 1773, kdy byl řád zrušen papežem Klimentem XIV.
Roku 1681 se v Telči objevuje rod Lichtenštejn-Kastelkorn. Jejich příbuzný Alois hrabě Podstatský spojil erby obou rodů roku 1762 a vznikají Podstatští –Lichtenštejnové. Ti pak zůstávají v Telči až do roku 1945, kdy dochází k jejich vysídlení do Rakouska.
Město se pak znovu začalo výrazněji rozvíjet až v 19. století. Tehdy zde vznikaly spolky jako Sokol, Omladina nebo Občanská beseda. Změna v oblasti výroby a obchodu nastala také v souvislosti s výstavbou železnice, která spojila Telč s Kostelcem a vedla dále do Slavonic.
Další stavební růst lze v Telči pozorovat až po polovině 20. století, ale tehdy souvisí převážně s rozvojem místních průmyslových podniků. Od roku 1970 bylo město prohlášeno památkovou rezervací a následně roku 1992 bylo zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.